Umět se sebou být

dvanáctitýdenní sebepoznávací kurz vycházející z knihy Umělcova cesta

Kniha je rozdělena na 12 tematických kapitol, které obsahují různá cvičení a důkladně provází procesem tvůrčího ozdravění, v rámci něhož se učíme investovat svou energii a potenciál kýženým směrem. Poctivé používání, nejen pročítání, knihy vyžaduje zhruba půlhodinu času denně a často se jedná o hru a práci s pozorností. Tento proces je plný (zdánlivě) rozporuplných emocí, slovy samotné autorky:

„Při práci s touto knihou prožijete intenzívní, řízené setkání se svou vlastní kreativitou – se svými zloduchy i hrdiny, přáními, strachy, sny, nadějemi a vítězstvími; budete přitom prožívat vzrušení, deprese, hněv, strach i radost, naplní vás to nadějí a nakonec budete svobodnější.‟

Kniha je skvělá a sama jsem si ji prošla v roce 2019. Málokdo však zvládne celý dvanáctitýdenní proces sám dokončit a od toho vznikl tento kurz, který vedu již od roku 2021.

CHCETE DO TOHO JÍT?

KDY: Aktuálně není vypsán termín nového cyklu. Tvořím novou koncepci!

KDE: 4. patro budovy na ulici Sukova 4, v Brně, nedaleko Malinovského náměstí

CENA: 4500 Kč za celý dvanáctitýdenní program – možnost dvou splátek (pro nezaměstnané, studující apod. cena 3000 Kč); 400 Kč za jedno setkání; místo bude závazně zamluvené po připsání částky na účet číslo 670100-2209063773/6210

CO POTŘEBUJETE:

• výtisk knihy Umělcova cesta (netřeba, pokud se neúčastníte celého cyklu)
• psací potřeby
• průměrně půlhodinu denně na tvůrčí samotu
• odvahu setkat se se sebou sama
• otevřenost k možným změnám ve svém životě
• vytrvalost
• ono „jak‟ už po cestě přijde samo…

CÍL: Udělat si hodnotný čas na sebe, v bezpečném prostoru – v kruhu spřízněných duší – sdílet, inspirovat se, společně se zasmát a pomocí každotýdenní praxe se přiblížit k sobě sama a dělat cokoli, co vás činí šťastnými lidmi: ať už rozjet svoji tvůrčí kariéru a živit se tím, co vás baví, nebo se věnovat dlouho opomíjeným radostem či dokonce hluboce pohřbeným snům, jejichž volání prosákne díky Cestě na povrch. Jednoduše by se dalo říct, že cílem je cítit se plní života.

Autorka knihy, filmová scénáristka a režisérka Julia Cameron začala v roce 1978 na Manhattanu vyučovat stagnující, zraněné či pouze na výkon zaměřené umělce pomocí jednoduchých tvůrčích zásad a prostých technik, jak se odblokovat, rozproudit svoji kreativitu a mít z procesu tvorby radost. Škála nabízených nástrojů se postupně rozšiřovala, a stejně tak se rozrůstaly řady studentů i o neumělce. Vznikla návodná kniha UMĚLCOVA CESTA sloužící všem, kdo chtějí vést tvůrčí život – žít uvolněněji, svobodněji, s větším elánem, autenticitou, laskavostí a úctou. Kniha pomáhá probudit či regenerovat tvůrčí potenciál a ukazuje, jak jej sytit a rozvíjet.
Po světě začaly vznikat nehierarchické skupinky inspirované touto knihou a i já jsem na podzim roku 2021 jednu takovou malou skupinku založila. Její přínosy byly nesmírně cenné, a proto bych v tom ráda pokračovala.

„Veškeré duševní zdraví závisí na tomto: aby pro nás bylo radostí pociťovat, jak vám na kůži dopadají teplé paprsky, aby bylo radostí stát zpříma a uvědomovat si, že pod svaly se vám lehce pohybují kosti.‟
– Doris Lessing, nositelka Nobelovy ceny za literaturu

Dvě základní techniky, s kterými pracujeme pravidelně

RANNÍ STRÁNKY
Jednoduše se jedná o „tři stránky popsané normálně velkým písmem a zaznamenávající čistě jen proud vědomí‟. Jejich funkcí je doslova „vyprazdňování mozku‟ – ideálně každý den píšete, cokoli vám přijde na mysl, a to v jakémkoli rozpoložení. Přes brebentění mysli se dostáváte k onomu klidnému středu a pravdivému tichému vnitřnímu hlasu. Fungují jako forma meditace a tvoří cestu „k silnému pocitu sebe sama‟.

UMĚLECKÁ SCHŮZKA
Každý týden si vyhradíte čas na „důvěrný styk se sebou samým‟, který slouží k vyživení, hýčkání a doplnění zdrojů. Je to soukromé dostaveníčko plné kouzla, hravosti, zábavy, nasycení smyslů a všeho, co máte chuť dělat, prosté povinností. Schůzka může být plná tajemství a překvapení, ovšem lze ji provést i v rámci všednodennosti – někdy postačí zvolit jinou cestu do práce – nebo se uměleckou schůzkou stane naopak dobře známá, opakující se činnost, při které se začnou vynořovat nápady (př. sprchování, procházka se psem, řízení auta atd.). Variabilita možností je nekonečná. Takovou malou každodenní uměleckou schůzkou se může stát jakákoli příjemná činnost, při které se dostanou do hlavní role naše smysly.

Jedny z příkladů uvedených autorkou: „Návštěva velkého vetešnictví, sólový výlet na pláž při východu či západu slunce, starý film shlédnutý jen s ním, návštěva velkého akvária nebo umělecké galerie, dlouhá procházka v přírodě, návštěva neznámého kostela a poslech chrámové hudby, výlet za nezvyklými pohledy a zvuky do čtvrti, kde žije cizí etnická menšina – to vše se může vašemu umělci líbit. Nebo váš umělec rád hraje kuželky.‟

Osobní dovětek závěrem
Mou častou uměleckou schůzkou je vychutnávání si nějakého jídla – myslím, že krom mého požitkářství to má co do činění s rolí matky, která často nemá čas se v klidu najíst, navíc nechat se obsloužit v dobrém podniku je přeci tak báječné. Jednou jsem se takto rozhodla zavítat do sushi restaurace, protože jsem na tento pokrm dostala velkou chuť. Byla jsem přesvědčená, že se najím dokonce i hůlkami, s kterými to neumím. Objednala jsem si a po chvilce čekání se mi dostalo na stůl pár pěkných, vizuálně i chuťově povedených kousků, které jsem měla možnost jíst hůlkami, nebo rukama, neboť nic jiného nebylo k dispozici. Osmělila jsem se a jako poměrně stydlivá osoba jsem se v plné restauraci jala do sebe jednotlivé rolky pomocí těch bambusových udělátek soukat. Bylo to komické a vzpomněla jsem si na Juliina slova, která jsem touto činností naplnila plnou měrou:

„Chceme být skvělí – okamžitě skvělí – jenže takhle se zotavovat nelze. Zotavování je neohrabaný, zkusmý, dokonce trapný proces. Mnohokrát nebudeme vypadat dobře – ve svých očích ani v očích jiných. Je třeba přestat se o to snažit. Není možné zlepšovat se a zároveň vypadat dobře.‟

A já bych dodala: přestaňme zkrátka pořád řešit, jak u toho vypadáme a prostě to dělejme – pracujme na sobě! Může to být navíc velmi hravé.

„Budete dělat hlouposti, ale budete je dělat s nadšením.‟
– Colette

Zní to dobře? Napište mi!

Pár střípků z Umělcovy cesty z jara 2022
obrazem i slovy zúčastněných

„Větší propojení s tady a teď a větší pochopení pro svoje ,nedostatky‘. A pocit volnosti, jak když povolíš duši pásek. Blíž sobě a nalezení síly dělat věci jinak, opravdově a svobodně.“ – Katka Š.

„Každodenní přijetí tvořivosti do života, toleranci, trpělivost, vizi. Povídání, sdílení, inspirace, lidé, občerstvení, křesla, polštáře.“ – Andrea S.

„Dalo mi to pocit, že nejsem sama se svými pochybnostmi, že jsou i další lidi, kteří prožívají podobné věci. Nakoplo mě to a dalo vizi do života, takový ukazatel na cestě ,Za štěstím tudy‘. Líbila se mi atmosféra, otevřenost a pocit bezpečí, že jsme seděly v kruhu a měly dobroty a čaj. I když jsem kdysi tu knížku už četla, nemělo to takový efekt. Tvá pomocná ruka a podpora skupiny dodává motivaci a chuť tvořit, žít naplno, být v souladu se sebou a užívat si maličkostí.“ – Leisan M.

„Moc jsem si užila skladbu kurzu, myšlenky, které přicházely od účastnic a pocit klidu, se kterým jsem šla pokaždé domů. Otevřenost, přátelská atmosféra, nový prostor, možnost plnit úkoly na setkání, nebylo vše pevně nalinkované. Umělcova cesta pod Soniným vedením je ten nejlepší dárek, který jsem si kdy dala… Umělcova cesta je docela hodně práce, ale rozhodně má tato práce smysl.“ – Eva K.

„Kurz splnil více než má původní očekávání… překvapil příjemnou, hlubokou, otevřenou a přijímající atmosférou… kdy člověk může být sám sebou a objevovat prostřednictvím tohohle času sám sebe… a také děkuji tobě Soni za úžasný přístup a provázání. Jde vidět, že jsi člověk na správném místě a tvá práce ti dělá radost.“ Lucie H.

„Naskytla se ti příležitost spolupracovat s druhými na vytvoření něčeho většího a krásnějšího, než co by zvládl udělat každý zvlášť. Tvoje účast neprospěje jen tobě, ale přinese něco cenného i celku.“

– Osho Zen Tarot