Dokončila jsem třetí díl Dialogů s Brnem, který vždy obsahuje 11 koláží – 11 proto, že je to prostě ,,moje“ číslo. Dál pokračuju v této formě ,,deníku obrazů a slov“ a mohla bych si teď říct, proč vlastně? A taky to říct vám, koho to zajímá (a koho to jako zajímá? :)). Důvody můžou být různé a měnící se, ale jeden, který mě napadá: protože mi tohle tvoření pomáhá nenechat se divočinou města ubít, ale dovoluje mi s ní být. Položit se do ní a zavnímat jemnější vrstvy.
Přeplácanost podněty může být chvilkami zabavná, ale imrvere servírovaná drásá mé nervy. A tak si tím, že občas něco vydělím a pojmu po svém, snižuju stres.
Paradoxně tímto přispívám k další přeplácanosti, čímž už se nebudu zatěžovat, protože je to zbytečně stresující…
Brnem č. 23 Zlo zvítězí Stěží Když duši Střeží ... Pos-lové...
Brnem č. 24 h a j z l *** Když se nazývají věci pravými jmény.
Brnem č. 25 Jeden den našla jsem padlého anděla Druhý den už stál živý ve výklenku s větrákem A potom na střeše pod věží kostela A já zase našla ztracenou víru v lepší svět.
Brnem č. 26 Štěstí se dočká komu v křesle na klíně uvelebí se...
Brnem č. 27 Blízká setkání třetího druhu... U téhle sochy Michala Gabriela by se dal strávit celý den od svítání do soumraku - východ slunce na Maliňáku, západ na Svoboďáku. Jiná krajina. Zastavím se a dělám v tu chvíli nejdůležitějsí věc ve vesmíru: pozoruju. Pozoruju obří homoli cukru, kterou si pocukruju Kobližnou.
Brnem č. 28 "mám rád nádobí na kraji stolu, když těsně nepadá dolů" mám ráda nádobí z kraje stolu vycentrované, když žďuchanec lokýtkem těsně nedostane (a taky mám ráda nádobí zkraje umyto, když zbytky těsně zaschnout umí to...)
Brnem č. 29 HDP Hlavně Dost Poezie! Jakože růst růstu ne dost už! Nalívám dostatek benzínu Toho poctivýho z fosilií z hlubin Vířím slova-obrazy Zdroje JSOU nevyčerpatelné! Jsem poeticky konzervativní Žiju v obnovitelném obnovujícím se blahu
Brnem č. 30 Nu, neposlouchám a neposlech-nu Ale ten pouliční potisk Ten je nyny Ten by se mi líbil: Poslouchej Básnířku SK Zvlášť, když je to tvoje Matka! Ňuňánku...
Brnem č. 31 Tady a teď Tam a potom Občas nevím, Kde mi hlava stojí Pocity, Jako bych byla dvojí Zas...ta...vím se Nechám ji projít.
Brnem č. 32 V Kabinetu holičů Rozehrají partii nůžky s vlasy Kdo vyhraje tu asi... Roztřepené konce zprovodí ze světa Vyhraje si tu střihu chtivá Iveta
Brnem č. 33 Chlebíček: S ním si sednu na Studánce Než se o něm rozbásním Rozbalím ho a hnedle sním!