Skip to content

Strach je cedule

Když s chmurami se potýkám,
můj strach je noblesní ulita,
do které se před skutky svými i světa utíkám.

Strach je cedule na dveřích mého pokojíčku:
„Prosím, nerušit, teď potřebuji se bát.“
Když osmělím se a otevřu za chviličku,
zjistím, že každý na dveřích svých má na co se vymlouvat...

Bojím se, že když se strachem svým zápasím,
v nesprávný čas ceduli na dveře vytasím
a tím cestu do světa si zatarasím.

Možná bojím se sama na sebe soustředit,
ceduli „STOP“ vystavit, nenechat nikoho vejít.



Published inNěžný sebezpyt

Be First to Comment

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *