Skip to content

(Zkrá)SNÍTE BÁSNĚ(ním) ke kávě?

V rámci celostátního festivalu Den poezie mám svůj pořad koncipovaný tak, že každý, kdo zavítá do brněnské cukrárny Tři ocásci na kávu, dostane jako pozornost ruličku s básní. Některé budou omotané i kolem dezertů. A není to jen jeden den, ale celých jedenáct dní: od 10. do 20. listopadu! A v rámci oslav 17. listopadu jsem připravila navíc speciální sametové kousky – tři básně o svobodě.

Plakátek pro mě vytvořila kamarádka Lucie Pospíšilová alias Kera Uno na Facebooku. To žluté kolo je frotáž kamarádčiny náušnice: slunce, svět, duše, oko, rulička, dortík, koláček, sušenka… stačí se jen zasnít… okusit a nechat OKU-SNÍT.
Oficiální verze plakátu. Akce se koná každoročně na památku narození Karla Hynka Máchy.
Devět různých básní, každá v mnoha kopiích ve svém pokojíčku z plechu, rolovány za zvuků kovového nástroje hang (handpan), který je mým uším velmi lahodný – k poslechu například zde nebo v podání dua Hang Massive.
Svitky sevřené sametem slaví svobodu 17. listopadu, i v kteroukoli jinou dobu!
Foto cukrárna Tři ocásci
Foto cukrárna Tři ocásci
V bezprostředním okolí cukrárny jsem zhruba dvacet ruliček přivázala na větve stromů a keřů: Básně jak kukly čekají, až se v tvých dlaních rozhalí!
Báseň jako… (1. část)
Báseň jako… (2. část)
Jedenáct ruliček spolu s propagačními náramky, které mi organizátoři zaslali, jsem zavěsila na plot nedalekého dětského hřiště na Obilném trhu.
Dvě ruličky byly navíc sametové. Až při cestě na hřiště jsem si uvědomila, že jsem mohla použít spíš modrou stužku, která by v kombinaci s náramkem a ruličkou vytvořila trikoloru.
Published in(Zkrá)snění básněním

Be First to Comment

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *