Skip to content

Odpočinek

 Je říjen a mluví ke mně Smrt 
 padajícího listí meruní naší zahrady:
 Smrt v žloutnoucím hávu oděná. 
 Z hlavy uvolnil se mi 
 první šedý vlas - pavučina poletuje…
 Posledních pár dní mi vlasy více padají,
 přesto hustá kštice zatím zůstává mi.
 Listím projdu se jak vzpomínkami hravě 
 šustícími na pozadí… Děkuji stromům, 
 že mě do svého tajemství zahalí:
 nechci mu rozumět, nechci ho pochopit, 
 jen se v něm utopit, ať mysl zahálí,
 a potom zas jak děcko z pupenů vyrašit 
 a potrhle si rarašit.
 Duše v zimě odumírá, aby se na jaře
 očištěná Smrtí znovuzrodila.
Podzimní kontemplace
Published inOáza poezie

Be First to Comment

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *