Tato koláž vychází ze záznamů, ve kterých se opakuje kolotoč úkolů a všeho, co bych ráda zvládla a zároveň obrovská potřeba si někam zalézt a odpočívat. Také se tam opakovaly protiklady a paradoxy života a světa, které nezbývá než přijmout. Promítala se tam veliká radost ze života, který je plný dnů, kdy smutním i se raduji zároveň.
Výjev s korálky a princeznou je polička nad mým psacím stolem. Tyto propriety se tam usídlily, i když původně patří starší dcerce. Fotka s beduínem je naopak moje – jedná se o pohlednici-upoutávku na výstavu fotografií z cyklu Sahara Michala Tůmy, kterou jsem objevila už kdysi dávno za studií na gymplu a souvisí s ní má iracionální touha po pustině (ta se jistým způsobem rovná smrti): pouť – poušť – pouštět – odpouštět.
Použitý font textu v koláži je Special Elite, můj oblíbený.
