Toto přání, i když se vymyká původnímu záměru koláží, jsem nechtěla nechat nezařazené a sem se hodí nejvíce. Verše vznikly až po delším působení obrazu měsíce. PF jako plavá fousatá bytost, moon jako měsíc (lůno-luna) a zvuk vytí, které vydává vlčice, ta divoká složka v nás. Pokud se nevyjeví, sny nám ji prozradí a je dobré jim naslouchat.
Text k tomuto novoročnímu přání celkově vystihuje mou touhu po tom odejít do tmy a objevit své skutečné vnitřní světlo (zní to velmi ezotericky a já k tomu ani jiné vyjádření nehledám). Již v minulé koláži byla zmíněna pustina a tentokrát se jedná o mou neustále se vracející iracionální touhu po tmě, z které mám tak trochu fobii (sama doma po tmě zvládám, ale na chalupě či v lese ne). Ovšem ponoření se do tmy lze zakusit s podporou v bezpečném prostředí a tento transformační proces mě láká. Velmi jej toužím uskutečnit už v roce 2020. Pořídila jsem si speciální sešit – svůj tmář -, kam si chci zapsat všechny své záměry, popudy, a vytyčit si ten hlavní, a kde budu zaznamenávat své zkušenosti s pobytem ve tmě. Čiré šílenství? Určitě se vám vyrojí další pochybnosti. Já však už teď vím, že se tomu zatmění nevyhnu.
Nechť si všichni, kdo chceme, v novém roce naplníme touhu, jakkoli bláznivou či podivnou!
Fotku úplňku udělal 11. 12. 2019 můj muž Lukáš na delší expoziční čas (1/3 sekundy) bez stativu. Než by si ho šel nachystat, raději důvěřoval stabilizující síle svého výdechu a pevného uchopení.
Font textu přání: Alegreya